Komentáře: Zlomový okamžik Adama Javůrka

Od: david mervart

david mervart — Sun, 24 Sep 2006 04:32:29 +0000

tipping point effect & the Hundreth Monkey?
…ne, ne, určitě jsem nemyslel, že bychom přišli o „morálku“, to už probůh ne. Jen jsme z dohledatelných důvodů přestali používat jeden, řekněme, vysvětlovací postup, nebo model, interpretační rámec, pro stručnost zde označený „mores“ (a do kterého se tipping point docela hodil). — K otázce: je tu ten ambivalentní příklad „sté opice“, makaka [náhodou japonského] z ostrova Košima [že by ho Gladwell sám neuváděl? zrovna to nemám jak ověřit…], kde pozorování údajně prokázalo spontánní rozšíření určité, původně konkrétními jedinci nabyté dovednosti (omývání jedné sladké hlízy), která se při překročení kritické hranice-tipping pointu „sté opice“ stala jakoby univerzální schopností celého druhu bez přímého předání nápodobou či učením (tj na ostatních ostrovech). Je to tak profláknuté, že „hundredth monkey“ funguje jako idiom pro takový jev, a nabalila se na to spousta New Age esoterické mlhy, ale zrovna minulý týden jsem se ptal jedné opičí etoložky tady a dosud se tím vážně zabývají.

Od: Martin Kopta

Martin Kopta — Sat, 23 Sep 2006 20:38:46 +0000

O morálku jsme nepřišli. Naopak, teď jich máme více
Myslím, že jsme o morálku tak docela nepřišli. Jen jí teď přisuzujeme jinou roli, a také se morálka vyvíjí a mění se její sociogeografická platnost. Pokud chcete, místo jedné morálky teď máme několik morálek s uplatněním v různých intenzitách. A jsem tomu rád.

Spíš je otázka, zda je koncept tipping pointu rozšířený ještě někam jinam než mezi obecně známé příklady. Napadá vás něco?

Od: david mervart

david mervart — Sat, 23 Sep 2006 17:52:52 +0000

?? oprava
(Je to jedno, ale „??“ …to tam nemělo být: místo těch dvou otazníků tam byla čínsko-japonská verze „mravů“ [fengsu/fuzoku]. Danu Vořechovskému se čínština v diskusi normálně přenáší a zobrazuje, mě z nějakého důvodu ne…[?!] Zajímavé na tom není to, jak je to japonsky, ale to, že neevropská/nezápadní kultura přišla v podobné historické situaci s nesmírně podobným popisem mechanismu společenské setrvačnosti [v době, kdy ještě okna nezasklívali].)

Od: david mervart

david mervart — Sat, 23 Sep 2006 17:38:16 +0000

jen mě k tomu napadá…
…přišli jsme o velmi užitečný koncept, který fungoval velmi úspěšně v mnoha společnostech na prahu modernity: mravy=manners=moeurs=mores=?? a popisoval nikoli stav veřejné „mravnosti“, nýbrž právě to zvykové a nevědomě reprodukované v našem chování, co se v daném společenství nepozorovaně rozšíří s lavinovitou setrvačností, ať už k dobrému či zlému (jako zločinnost od rozbitého okna). Je to spekulace, ale mám pocit, že tenhle koncept přišel o popularitu poté, když se začal nejdříve kantovsky a pak hlavně romanticky klást takový důraz na autonomního jednotlivce, který by správně neměl být kolektivními návyky a zaběhlými způsoby, čili mores, ovlivňován. Od té doby proto před sebou víceméně tajíme, že máme krom osobního charakteru i kolektivní mores (tržní, normalizační, rozbíjecí a jiné).

Od: Johanka

Johanka — Sat, 23 Sep 2006 12:56:01 +0000

Mapa zločinnosti
Jednu jsem viděla, je to praktická věcička. Než si pronajmete dům, zkontrolujete si, v jak rizikové zóně se nachází. Asi jako v českých zemích mapy záplavových oblastí. 🙂

Od: Martin Kopta

Martin Kopta — Fri, 22 Sep 2006 20:11:21 +0000

Vysvětlení poklesu kriminality u Levitta a Dubnera
Jojo, příběh Normy McCorvey se mi, Jirko, v Levittově (Dubnerově) podání taky líbil jako vysvětlení poklesu kriminality víc než Gladwellův tipping point.

Na americký problém s kriminalitou v devadesátých letech jsem narazil už několikrát. Moc se mi například líbilo vysvětlení, které nabízí zas pro změnu mapování zločinu. Moc hezký web i s mapou je k tomu na webu http://www.chicagocrime.org/.

Od: Jirka Lahvička

Jirka Lahvička — Fri, 22 Sep 2006 19:15:39 +0000

Rozbitá okna
Jako vysvětlení poklesu kriminality v US se mi více než „rozbitá okna“ líbí vysvětlení v knize „Freakonomics“ od Dubnera a Levitta – též to vidím na seznamu četby v pravém sloupci 🙂 Jinak Tipping Point byl normální non-fiction bestseller, pochybuju, že by to kupovaly jen „intelektuální kruhy“ – i když zejména ty mají zálibu v novináři předžvýkaných lehce stravitelných snadno citovatelných myšlenkách 🙂